ADHD u dětí: Bylinky při hyperaktivitě
Porucha pozornosti se znaky hyperaktivity, známá také jako ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) patří mezi neurovývojové poruchy (konkrétně poruchy chování a emocí),…
Pojem adaptogeny označuje byliny a adaptogenní houby s prokázaným neuroprotektivním, protiúnavovým, antidepresivním a anxiolytickým účinkem. Vedle toho dále stimulují aktivitu centrálního nervového systému. Jak již z názvu vyplývá, tyto rostliny pochází z nehostinných podmínek, kde se dokázaly adaptovat např. na vysoké nadmořské výšky, sucho, teplo anebo naopak tuhé mrazy. Poprvé termín adaptogeny použil v padesátých letech minulého století toxikolog Lazarev, který zároveň i popsal tři kritéria, která musí rostlina splňovat, aby mohla být označena jako adaptogen.
K těmto kritériím patří: rostlina musí být bezpečná, se schopností posílení vůči stresu a v neposlední řadě mít normalizující účinek pro organismus. Mechanismus adaptogenů tkví ve vyvažování sympatického a parasympatického nervového systému. Sympatický nervový systém se aktivuje v případě stresových reakcí, hlavním jeho mediátorem je hormon noradrenalin. Naopak parasympatický nervový systém působí jako antagonista, zpomaluje srdeční činnost a působí tlumivě. Jednorázové podání adaptogenů způsobuje stimulační efekt, zatímco dlouhodobé podávání má za následek efekt tonický. I při dlouhodobém podávání nebyla zaregistrována případná toxicita či návykovost.
Mezi rostliny s prokázaným adaptogenním účinkem patří například: ženšen pravý a ženšen severoamerický (Panax ginseng, Panax quinquefolius), Arálie mandžuská, vysoká a srdčitá (Aralia mandshurica, Aralia elata, Aralia schmiditii), Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus), Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), Kustovnice cizí (Lycium barbarum), Vitánie snodárná (Withania somnifera), Maralí kořen (Leuzea carthamoides) a další.
Ženšen pravý (Panax ginseng) je rostlina vyskytující se především v horských oblastech. Jeho kořen obsahuje spoustu biologicky aktivních látek jako jsou polysacharidy, silice, aminokyseliny, flavonoidy, ale i minerální látky a vitamíny (skupiny B, C). Doposud bylo izolováno k 30 ginsenosidů, které vykazují významné adaptogenní a imunostimulační účinky. Jako doporučené dávkování se uvádí 1,8 – 9g drogy denně nebo 1,5 – 6 ml extraktu denně. Ke kontraindikovaným osobám se řadí astmatici a hypertonici.
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) se taktéž vyskytuje ve vysokých nadmořských výškách. V České republice patří ke kriticky ohroženým, sběr je tedy zakázán. Vyznačuje se svou charakteristickou vůní po růžích. Obsahuje vysoké množství fenylpropanoidu rosavinu a glukosidů skořicového alkoholu. Bylo identifikováno až 140 účinných látek jako jsou monoterpenické alkoholy, deriváty kyseliny gallové, flavonolignany, glykosidy, flavonoidy, kyanogenní glykosidy a další. Kromě adaptogenního účinku vykazuje dále protistresové, antioxidační, antidepresivní a anxiolytické účinky.
Jako relaxanty označujeme skupinu bylin s uklidňujícím, protistresovým účinkem. Indikují se při stresovém napětí, bolesti svalů, migrénách, nespavosti. Neměly by se kombinovat s antidepresivy. Relaxanty nevykazují dlouhodobé vedlejší účinky. Mezi relaxanty řadíme například: nať Mučenky pletní (Passiflora incarnata), Levandule úzkolistá (Levandula angustifolia), Šanta kočičí (Nepeta cataria), Meduňka lékařská (Melissa officinalis), Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis), Šalvěj muškátová (Saliva sclarea), Kanga vonná (Cananga odorata), Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus) či silice citrusů.
Mučenka pletní (Passiflora incarnata) je již mnoho let hojně využívaná. Používá se k normalizaci psychické činnosti, k redukci napětí a pro zlepšení kvality spánku.
Šanta kočičí (Nepeta cataria) obsahuje ve svých listech látku nepalakton s halucinogenními účinky, působícími na kočky. Na člověka tyto účinky nemají. Odvar ze šanty kočičí pomáhá při psychickém vypětí, stresu, nespavosti a podřazenosti. Dále zmírňuje menstruační bolesti a využívá se i na vnější poranění. Pro svou příjemnou vůni se využívá i v aromaterapii, například pro relaxační koupele.
Z Šalvěje muškátové (Saliva sclarea) se vyrábí olej vhodný k protistresovým masážím či koupelím. Má euforický účinek, tlumí menstruační bolesti. Obsahuje diterpen sclareol s účinkem podobným estrogenu. Indikuje se také při hormonální nerovnováze, menopauze, nadměrném pocení a při zánětech kůže.
Zdroje:
Panossian, A., & Wikman, G. (2010). Effects of Adaptogens on the Central Nervous System and the Molecular Mechanisms Associated with Their Stress-Protective Activity. Pharmaceuticals (Basel, Switzerland), 3(1), 188–224. doi: 10.3390/ph301018.
Vildová, A., Kubeš, J., Tůmová, L. Léčivé rostliny s imunostimulačními účinky. Praktické lékárenství, 2013, 9(2). Dostupné z: https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2013/02/09.pdf
Havlík J, Kokoška L. Agaricus blazei Murill – účinný pro- středek pro podporu imunity. Léčivé rostliny 2003; 2: 55–57.
Wagner H, Norr H, Winterhoff H. Plant Adaptogens. Phytomedicine 1994; 1: 63–76. doi: 10.1016/S0944-7113(11)80025-5.
Diskuze